Oprava varhan v kostele sv. Václava
Číslo účtu: 280828389/0800 (VS: 911100)
nebo platba přes QR kód viz ZDE
Milí farníci, milí přátelé kostela sv. Václava,
po čtvrtstoletí marných snah a čekání se podařilo najít reálnou cestu k uskutečnění generální opravy varhan. Rekonstrukce bude probíhat ve dvou etapách. První by měla do léta 2026 umožnit, aby varhany znovu zazněly, i když zatím jen v omezeném rozsahu. Plnou krásu jejich zvuku uslyšíme až po dokončení celé opravy.
Blížící se 100. výročí zbudování (1929) a posvěcení (1930) kostela sv. Václava je jedinečnou příležitostí k tomu, aby se původní varhany staly důstojnou součástí oslav.
Odhadovaný celkový rozpočet rekonstrukce se pohybuje okolo 4 milionů korun. Na zvláštním účtu, který farnost pro tento účel zřídila, máme skoro třetinu této částky (aktualizace k 26. 12. 2025). Děkujeme za jakýkoliv příspěvek. I malý dar má velký význam.
Historie a význam vršovických varhan
Je to mohutný stroj s elektrickým pohonem. Jejich velebné zvuky, jež od jemného pianissima – jako by to byl šepot s nebeských výšin – až k burácejícímu plénu, hlásajícímu moc a velebnost Boží, naplnily nejenom náš prostranný jubilejní chrám Páně, ale i nitro všech přítomných. Kéž jejich hlas dlouho zní ke cti a chvále Boží!
Těmito vznosnými slovy popisuje farář Stanislav Pilík ve farním věstníku na sklonku léta 1931 slavnostní posvěcení nových varhan, které se konalo v neděli 9. srpna toho roku. Jejich mocný hlas ale postupem času slábnul. Poslední oprava proběhla v první polovině 70. let a znamenala zároveň zásah do původní dispozice. V závěru minulého století nástroj utichl úplně. Proto už dlouhá léta zní v našem kostele jen provizorní malé varhany, jejichž umístění a vzhled značně ruší jednotnou koncepci interiéru. Věříme však, že velké varhany neutichly navždy.
Pořízení varhan pro nový kostel financovala v roce 1931 místní Občanská záložna (v jejíž secesní budově na Vršovickém náměstí dnes sídlí Česká spořitelna). Na výraz vděčnosti byl její ředitel, komerční rada Zdeněk Danner, v den svěcení varhan dekorován vysokým papežským vyznamenáním: rytířským řádem sv. Řehoře.
Sbírka na opravu započala před více než 20 lety za faráře Pavla Kuneše, kdy se farníci řadu let snažili přispívat např. i společným sběrem starého papíru a jiných surovin. Později se podařilo uskutečnit některé přípravné kroky: V souvislosti s výměnou skleněných výplní stěn věže byl vyčištěn a opraven její interiér, protože právě ve věži se nachází varhanní motor a vstup do ní vede doslova skrz varhany. Byla také vyměněna střešní krytina nad varhanní kruchtou, aby se zabránilo zatékání, které v 60. letech zapříčinilo rozsáhlou devastaci interiéru vč. původní výmalby a varhan.
Autorem vršovických varhan byla kutnohorská firma Josefa Melzera (opus č. 551). Jejich stavba bezprostředně navazovala na dokončení nového nástroje v právě dobudované katedrále sv. Víta. Vršovický hrací stůl byl původně určen pro hradčanský dóm. Obojí varhany tak mají mnoho společného po zvukové i konstrukční stránce. V roce 1932 pracovala firma Melzer také pro vršovický Husův sbor. Tamní dvoumanuálový nástroj se 16 rejstříky byl později přemístěn do nového sboru v Karlíně. Další Melzerova díla najdeme např. v klášterním kostele v Sedlci u Kutné Hory, v Třebechovicích pod Orebem nebo v hronovském divadle.
Jak vystihují i úvodem citovaná slova, hodnotu varhan – zvláště jsou-li prosty pozdějších přestaveb a dispozičních změn a nacházejí-li se v prostoru, pro který byly stavěny – představuje jejich zvuk. Po hudební stránce vršovické varhany plně vyjadřují estetiku doby svého vzniku.
Jedinečná cena našich varhan ovšem spočívá i v jejich vzhledu. Vnější podobu skříně, tj. především přední řadu píšťal (tzv. prospekt), totiž navrhnul sám architekt kostela. Jde o jediný Gočárův varhanní prospekt, protože v královéhradeckém Ambrožově sboru, což je jeho druhá realizovaná sakrální stavba, varhany vznikly až s velkým časovým odstupem. Poněvadž i další prvky vnitřního vybavení našeho kostela – oltářem počínaje a kropenkami konče – jsou Gočárovým dílem, představuje interiér dokonalou jednotu a harmonii. Takto ucelených sakrálních staveb, v nichž i mobiliář je dílem samotného stavitele, najdeme poměrně málo. Prospektové píšťaly našich varhan se vznáší v prostoru, jako by ani nestály v žádné skříni (v tom můžeme spatřovat jistou podobnost s novým Grenzigovým nástrojem v katedrále). Jejich stříbřitá barva, jež původně kontrastovala s olivově zelenou výmalbou stěn, je jemně akcentována světlem velkého stropního svítidla, které původně bylo skutečným střešním oknem.
Věříme, že se i u nás ve Vršovicích společnými silami brzy podaří, co se už zdařilo v řadě jiných kostelů: „vzkříšení“ varhan, aby se opět staly pomyslným „oknem“, kterým lze zaslechnout harmonii – ozvěnu slávy Boží.
Dispozice
Vršovické varhany mají dva manuály (klaviatury pro hru rukama) a pedál (klaviatura pro hru nohama). 2450 píšťal je podle charakteru zvuku rozděleno do 40 skupin (tzv. rejstříků), které umožňují bohatý výběr a kombinace zvukových barev.
I. manuál
rozsah C-g4 chromatický – 68 kláves, 68 tónů
Principál 16´
Principál 8´
Kryt hrubý 8´
Salicionál 8´
Flétna dutá 8´
Flétna jemná 8´
Kvintadena 8´
Prestant 4´
Flétna trubicová 4´
Dolce 4´
Kvinta šustivá 2 2/3´ 2x
Picola 2´
Mixtura 1 1/3´ 4-6x
Tromba 8´
Clairon 4´
II. manuál
rozsah C-g4 chromatický – 68 kláves, 68 tónů
Bourdon l6´
Principál 8´
Octava 8´
Gamba 8´
Aeolina 8´
Vox coelestis 8´
Flétna koncertní 8´
Kryt dvojitý 8´
Octava 4´
Flétna příčná 4´
Roh lesní 4´
Nasard 2 2/3´
Flageolet 2´
Terc 1 3/5´
Cimbál 1´ 3x
Klarinet 8´
Hoboe 8´
Pedál
rozsah C-g1 chromatický – 32 kláves, 32 tónů
Principálbas 16´
Subbas 16´
Violonbas 16´
Kryt tichý 16´
Basoctav 8´
Bas flétnový 8´
Pommer 4´
Bombarda 16´
Spojky
I/P 8´, II/P 8´, II/I 8´, II/I 16´, II/I 4´, I/I 16´, I/I 4´, II/II 4´
2 volné kombinace
tremolo I. man.
tremolo II. man.
žaluzie II. man.
rejstříkové crescendo
generální spojka
vypínač ručních rejstříků
vypínač jazyků
jednotlivé vypínače jazyků
vypínač 16´
vypínač crescenda
pianopedál, PL, TT