Nedělní slovo faráře
2. neděle v mezidobí

    Samuel nepoznal, že ho volá Hospodin, i když spal ve svatyni, kde byla Boží archa. „Ještě totiž neznal Hospodina, protože se mu Hospodin ještě nezjevil ve slově“. Bylo třeba, aby starý a zkušený kněz Eli ho nasměroval, co má udělat. Stejně tak i Janovi učedníci, i když byli prorockými žáky, nepoznali Ježíše, ani kdo on je, když procházel kolem nich. Bylo třeba, aby jim Jan Křtitel ukázal na Ježíše, za kterým pak šli. Oba příběhy naznačují něco, čemu dnes říkáme duchovní vedení, nebo také duchovní doprovázení.

    Duchovní život není něco, co se v člověku spontánně vyvíjí, jakási vrozená dovednost. Je to daleko víc umění, o kterém člověk musí něco vědět, aby je dokázal ovládat a v něm se zdokonalovat. Nástroji k tomu jsou: osobní modlitba, zpytování svědomí a svátost smíření, eucharistie a duchovní četba děl autorů, které církev ověřila, jako jsou svatí a blahoslavení. Je to cesta jistá a běžně dostupná pro každého člověka.

    A co to duchovní vedení? Jak naznačují zmíněné příběhy, je to spolupráce s osobou, která má znalosti a zkušenosti v duchovním životě, které ještě chybí doprovázané osobě. Duchovní vůdce pomáhá najít ty nejprivilegovanější způsoby kontaktů s Bohem a ty posílit. Pomáhá objevit doprovázané osobě, kde k ní mohl Ježíš přicházet, ale doposud nebyl vnímán a zůstal nerozpoznán.

    Duchovní vůdce doprovází na cestě víry. Naslouchá tomu, co se doprovázená osoba rozhodne říci o svém vztahu s Ježíšem a jak to prožívá. Duchovní vůdce se k tomu někdy vyjádří a dotyčného podporuje na cestě, na které číhají různé pasti. Jeho úkolem není dát odpověď na nejdůležitější otázky života osoby, kterou doprovází, ale nasměrovat ji tak, aby odpověď uslyšela od samého Boha.

    Někdy bývá duchovní vůdce také zpovědníkem. Není to podmínka, ale je to tak lepší. Ve svátosti smíření jde v první řadě o vyznání vin a zbavování se slabostí a neřesti. V duchovním vedení jde o to, otevřít se Bohu, aby On mohl konat v srdci svého tvora, kterým je člověk. Duchovní vůdce pomáhá opatrovat vztah s Ježíšem a otevírat se čím dál více působení Ducha svatého.

    Je duchovní vedení nezbytné? - Není. Vždyť cestou víry nás vede sám Bůh. Ovšem Bůh chce, abychom byli spolu a v jednom společenství, v církvi. Proto nás hojně obdarovává skrze osoby kolem nás. Bylo by škoda toho nevyužít.

P. Artur Matuszek

Odoo • Obrázek s popiskem

Události
Archiv
Přihlásit se pro přidání komentáře
Nedělní slovo faráře
Svátek Křtu Páně