V dubnové farní anketě byla otázka: „Můžete pomoci (zapojit se) do činností farnosti? Můžete nabídnout své znalosti a dovednosti?“ Vyplňovalo se hned po mši svaté ještě v kostelních lavicích. Na otázku odpověděl každý sedmý člověk. Ten nabízel hlídání dětí, onen drobné elektrikářské práce, jiný pečení koláčů na farní akce, další zabezpečení a pomoc s jejich organizací, atd. Krásná úroda ochotných lidí, otevřených srdcí a dělných rukou! Radost pohledět. – Jedna odpověď však byla úplně jiná. Na lístku stálo: „Mohu, ale nechci.“ » celý text »
Pavel Švarc
Ono se řekne „… napsat úvod do postní doby.“ Ti kdož do kostela chodí, vědí oč jde, ti, kteří se o náboženské věci nezajímají, zase těžko budou číst farní zpravodaj nebo prohlížet farní internetové stránky. Ti první slyšeli poučky typu „nejíst maso, v přísném půstu pokud možno vůbec nic, strpět újmu, dát almužnu“ již mnohokrát, ti druzí znají slovo půst tak akorát z názvů knih o detoxikaci organizmu nebo ze stejnojmenného serveru. » celý text »
Pavel Švarc
„Co jim mohu dát? Co jim mám dát?“ uvažoval před první hodinou náboženství. V té době seděl již ve třídě na faře, do začátku první hodiny zbývalo dvacet minut. » celý text »
Pavel Švarc
Kdysi jsem viděl na náměstí u lékárny jednoho tehdy úspěšného podnikatele. Žebral. Vzal klobouk do ruky a nastavil ho kolemjdoucím. Prý žertem. – O několik let později zkrachoval. Stal se z něj žebrák doopravdy. Souvisí to nějak spolu?
Pavel Švarc